Holešov.infoMěstský informační portál
při Městském kulturním středisku

Historie Městského Muzea

Snahy o založení muzea v Holešově se projevují již koncem 19.století. Podnětem pro soukromé sběratele a vlastivědné pracovníky ( Eduard Peck, Pavel Kvasnička, Rudolf Janovský) k vytvoření takové instituce  bylo konání národopisné výstavy v Praze roku 1895 a jí předcházející národopisné a průmyslové výstavy v Holešově v roce 1893. Návrh na zřízení samostatného muzea schválilo obecní zastupitelstvo 28. října 1907. Dlouhé roky se však shromažďovaly pouze sbírkové předměty. Pro jejich prezentaci chyběly prostory i finance. V roce 1910 podali iniciátoři myšlenky muzea návrh  na ustanovení komise, která by přímo muzeum řídila. I tento návrh byl přijat, nabízené řešení však nebylo vhodné pro zpřístupnění sbírek veřejnosti. Pořádání Hanácko-valašské výstavy v roce 1914 poskytlo muzejní komisi možnost předvést sbírky veřejnosti a získat tak její podporu v úsilí o přidělení vhodných prostor. Radnice přislíbila místnost v obecním domě. I toto řešení odsunula politická situace, vedoucí k I.světové válce, k poválečné nestabilitě a následné světové hospodářské krizi, daleko do budoucnosti.

V roce 1937 se v Holešově ustavil Muzejní klub, jehož předsedou byl holešovský rodák, profesor Masarykovy univerzity v Brně dr. Vladimír Grob. Ten spolu s dalšími členy klubu po přípravných pracích během roku 1940 dosáhl otevření  "Krajinského muzea hanácko-valašského v Holešově", a to v zadním traktu městské radnice (dnes bývalá radnice na nám. Dr. E. Beneše, č. 24). Expozici tvořily sbírky zejména z bohatých národopisných a archeologických fondů. Z důvodu pokračující perzekuce českého národa bylo muzeum brzo nato zavřeno.

Obnovení muzejní činnosti nastalo po skončení II.světové války, sbírky v letech 1954-1955přestěhovány do druhého poschodí holešovského zámku, název muzea změněn na Okresní muzeum po dobu trvání okresu Holešov (1960). Přírodovědná část expozice nebyla již obnovena, k reinstalaci došlo u Pravěku Holešovska. Vedle archeologie zde byla expozice feudalismu, končící rokem 1848. Významná byla stálá výstava ohýbaného nábytku firmy THONET a jejího následníka firmy TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově. Činnost muzea se soustředila v 50. a 70. letech převážně na dějiny třídních bojů, dělnického hnutí a protifašistického odboje. Kromě expozice o tom svědčilo i situování výstav k politickým výročím a osobnostem do chodeb II. patra zámku.

6. května 1968 byl zpřístupněn Památník univerzitního profesora Mirka Očadlíka (1904-1964), v němž byla umístěna jeho obsáhlá knihovna a sbírka hudebnin, kterou tento přední český hudební historik věnoval rodnému městu.

V souvislosti s integrací muzejní činnosti v Jihomoravském kraji se Městské muzeum v Holešově stalo od 1. ledna 1976 detašovaným pracovištěm Muzea Kroměřížska.

1.11.1982 bylo Městské muzeum pro veřejnost uzavřeno. Stalo se tak na základě zjištění stavebně technických závad na budově zámku. Po devítileté přestávce bylo muzeum s pomocí Muzea Kroměřížska, Městského úřadu a všech kulturních zařízení ve městě 23.9. 1991 slavnostně otevřeno. V následujícím roce se stalo muzeum jedním ze zařízení nově ustaveného Městského kulturního střediska v Holešově.