Holešov.infoMěstský informační portál
při Městském kulturním středisku

Nacházíte se zde: Informační portál města Holešov > Město Holešov > Památky > Městský památkový okruh

Hezký den, dovolte, abychom Vás přivítali na neklasickém prohlídkovém okruhu po památkách města Holešova. Doufáme, že Vás následující památky natolik zaujmou, že si tento okruh nenecháte ujít osobně.

Morový - Mariánský sloup
Sloup ukončený sochou Panny Marie a dole sochami místních patronů nebo světců, kteří měli ochraňovat obyvatelstvo před morem, ohněm nebo válkou. Byl postaven na začátku 18. století z vděčnosti za odvrácení moru. Tvůrce sloupu je neznámý.
Skládá se ze zábradlí se třemi světci v rozích - Sv. Roch, sv. Jan z Nepomuku a sv. Jan Sarkander, na podstavci je umístěn sloup se sochou Panny Marie a s andílky umístěnými na jeho hlavici. Sloup je 7 m vysoký. Na desce v obláčcích jsou andílci se spjatýma rukama k modlitbě. Sloup je zakončený sochou Panny Marie, 175 m vysokou.

Postupujeme k dominantě holešovského náměstí - baroknímu trojlodnímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Dříve zde stával menší kostelík asi ze začátku 14. století. Podoba chrámu je projektem italského architekta Filiberta Lucheseho, ale dostavěn do současné podoby byl roku 1708 hrabětem Janem Zikmundem Rottalem. Vnitřní výzdoba je dílem sochaře a štukatéra Jana Jiřího Schaubergera, jednoho z nejlepších moravských sochařů té doby. Mimo hlavní oltář je zde 10 bočních oltářů a nově byl zřízen další u hlavního oltáře. Štuka nad hlavním oltářem představuje nanebevzetí Panny Marie - podle ní název chrámu. V dolní části jsou oblaka a andělé, kteří odnášení Pannu Marii. V části druhé je očekávající kristus. Nad touto scénou, v okně dozlatova svítícím, je Duch svatý a nad tím vším žehnající Bůh Otec. Mezi římskými sloupy jsou umístěny sochy světců - sv. František z Pauly, sv. Antonín Paduánský, sv. Cecílie a sv. Kateřina. Na levém oltáři je obraz holešovského faráře Jana Sarkandera od Gustava Kautznera z r. 1860 a relikviář s ostatky dnes už sv. Jana Sarkandera (prohlášen za svatého roku 1995).

Součástí tohoto chrámu je i překrásná Černá kaple, kam se také nyní podíváme.

Černá kaple představuje umělecké dílo evropského významu. Měla původně sloužit jako rodová hrobka Rottalů a byla přistavěna k presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie roku 1748 hrabětem Františkem Rottalem. Rodina Rottalů je zde pohřbena ve dvou kryptách pod kaplí. Černou se nazývá proto, že černá barva převládá v kombinaci černého Šedého mramoru stěn. Výzdoba kaple je dílem sochaře Bohumíra Friče ze Slezska a patří k jeho nejlepším pracem. V kapli se nachází sochy zakladatele kaple a jeho manželky Cecílie v životní velikosti. Kaple má dva oltáře. Na západním - oltář smrtelných úzkostí je Kristus, klesající v bolestech, zachycován andělem, aby neklesl. Výjev ohraničují dva stromy - palma a oliva. Z výšky se slétají andělé mezi obláčky, uprostřed nese anděl kalich hořkosti. Po stranách mezi světlými a černými sloupy stojí sochy andělů, jednomu z nich kanou slzy bolesti. Na východním - očistcovém oltáři jsou znázorněna očistcová muka. Za římskými sloupy na jedné straně stojí socha truchlící Panny Marie a na druhé socha apoštola Jana. Obraz ukřižovaného je v pozlaceném rámu. Je mistrovskou prací Tizianovy školy. Nalezneme zde i rottalovský znak, kříž ve štítě.

Poté, co si vše prohlédnete, budeme pokračovat ke Smetanovým sadům.

V letech 1660 - 1856 se na těchto místech nacházel městský hřbitov. Původní byl kolem kostela, ale jak se město rozrůstalo, jeho kapacita nestačila, proto bylo nutno najít nové místo, a to se našlo za hradbami města na ploše dnešních Smetanových sadů. Tento hřbitov byl asi po 200 letech zrušen a nový současný hřbitov byl zřízen v Grohově ulici.

Z bývalého hřbitova se zachovala pouze osmiboká ranněbarokní kaple. Postavena byla v roce 1662. Autorem je císařský architekt Filliberto Luchese. Jsou zde 4 náhrobky v podlaze. Na čelním místě je náhrobní kámen opatřený křížem, pravděpodobně s ostatky zakladatele kaple Jana Ležatky z roku 1703. V čele kaple na východní straně je oltář a na něm velký kříž, proto název kaple sv. Kříže. Na stěnách jsou obrazy znázorňující výjevy ze Starého i Nového zákona. V kapli jsou uloženy urny s popelem z koncentračních táborů - Dachau, Osvětimi a Buchenwaldu. Asi po 30 letech po zrušení hřbitova zde byla vybudována Obecná a měšťanská chlapecká škola Františka Josefa I. O několik let později začala vznikat další škola v těsném sousedství, která nesla jméno Boženy Němcové. Dnes obě dvě základní školy znají místní obyvatelé jako 1. a 2. základní školu.

Další zastávkou bude holešovský zámek.

Holešovský raněbarokní zámek byl původně tvrzí. Až první majitelé, páni ze Šternberka a na Lukově, začali tvrz přestavovat na zámek. První zmínka je z roku 1480. V průběhu staletí byl několikrát - zejména po požárech a po poškození vzbouřenými Valachy - opravován a přestavován a vystřídalo se zde několik majitelů. S renovací do dnešní podoby začal po r. 1650 hrabě Jan Zikmund Rottal. Autorem projektu byl významný Filiberto Luchese. Zámek má obdélníkový půdorys, v rozích jsou čtyři šestiboké věže. V prvním poschodí jsou klenby s bohatou štukovou výzdobou a obrazy s výjevy z mytologie od italského malíře Cavalliho. Celé jedno boční křídlo zámecké budovy zaujímá divadelní sál. Zde pořádali zámečtí pánové divadelní představení a italské opery. Zámek má svou zámeckou kapli a v přízemí překrásnou salu terrenu s bohatou štukovou výzdobou a nádhernými nástropními obrazy. Druhé patro bylo donedávna využíváno jako muzeum a knihovna, zatímco v přízemí byste našli okresní archív, tiskárnu a administrativní místnosti. Po roce 1989 byl zámek, do té doby v majetku státu, předán dědicům a v dubnu 2005 byl odkoupen městem. Po nutných rozsáhlých opravách se tedy opět stane důstojným stánkem holešovské kultury.

Přesuneme se k zámecké zahradě.

Byla založena v polovině 18. století F. A. Rottalem podle francouzského slohu. Kdysi vynikal sítí kanálů, vodopády a bazény s kamennými sochami. Patří svou rozlohou a výstavbou k nejvýznačnějším na Moravě. Působivý vodní systém symbolizuje Neptunovo žezlo - trojzubec. Součástí zámecké zahrady je "růžová zahrada" s hvězdárnou, která opět po dlouhé odmlce slouží svému účelu. V "růžové zahradě" byla v r. 1959 instalována mramorová busta Františka Xavera Richtera - barokního hudebního skladatele, spoluzakladatele hudební školy mannheimské, který svou hudbou proslavil naše město po celém světě. Náměstíčko u zámku nese jeho jméno.

Nyní se vydáme ke kostelu sv. Anny

Stojí na místě, kde původně stával bratrský sbor. Po mnoha letech tento zpustlý kostel obnovil a od základů přestavěl František Antonín Rotta. Na pravé straně byla postavena budova o několika pokojích, jídelně a kuchyni. Po dokončení byla budova předána řádu trinitářů. Ti zde nebyli dlouho, jelikož byl jejich řád Josefem II. zrušen. Kostel opět chátral. Byla zde vybudována krypta pod kostelem a do ní pohřbeno 5 trinitářů. Uvnitř kostela je nad oltářem na mohutných sloupech obraz sv. Anny, jak v přítomnosti sv. Zachařiáše vyučuje Pannu Marii. Autorem obrazu je akademický malíř Antonín František Palko. Nad obrazem je štukované sousoší sv. Trojice a znak Rottalů. Dále jsou zde sochy zakladatelů trinitářského řádu sv. Felixe z Alois a sv Jana z Mathy v nadživotní velikosti. Celkem je tu 5 barokních oltářů. Ve věži byly umístěny 3 zvony. Za 1. světové války musely být odevzdány pro vojenské účely.

A ještě něco málo k náměstíčku sv. Anny

Na náměstí proti kostelu stojí nejstarší dům města Holešova. Je to velký, jednopatrový, samostatně stojící dům. V domě byla zřízena bratrská škola pro děti holešovských usedlíků a dílna pro tkalcovské stavy.Děti se zde učily psát,číst, slušným a dobrým obyčejům křesťanským i vlídnostem lidským. Učilo se zde podle požadavků J. A. Komenského.

Nyní se vydáme k zámecké kovárně a poté do synagogy a na hřbitov.

Tato Zemanova kovárna zde stojí odedávna a bývala majetkem vrchnosti, než ji v r. 1766 odkoupil tehdejší vrchnostenský kovář Václav Gargulák. Dnešní jméno dostala kovárna po kováři Zemanovi, který ji vlastnil až do 70. let minulého století. Budova i se zařízením, které tam i dnes najdete, chátrala až do roku 1968, kdy začali s její opravou holešovští turisté, jímž pak sloužila jako klubovna. K Zemanově kovárně se váže i pověst - zrovna pod výhní je otvor do země, od něhož prý vedly podzemní chodby do budovy bývalé bratrské fary a školy a do kostela sv. Anny. Další možná i do zámku. Jisté však je, že jedna podzemní chodba vedla i do protější hospody na Holande. Ale i ta je dnes už neprůchodná. Díky výstavbě nové kanalizace se v roce 1934 země před kovárnou naráz propadla.

A nyní zamíříme k židovským památkám.

Centrem kulturního i náboženského života holešovských Židů byla synagoga zvaná Šachova, respektive Stará, postavená kolem roku 1560 na místě dřevěné svatyně. Za několik let byla nahrazena synagogou Novou. Po fašistické okupaci byla v roce 1941 zničena vypálena. Starou synagogu od toho osvobodil jen fakt, že nesloužila náboženským účelům, ale jako skladiště a byt. Postupem let byla obnovována a dokončena v roce 1964. Nyní je zde umístěna stálá expozice Židé a Morava. V roce 1994 byla synagoga vrácena Židovské obci v Brně. 1. poschodí tvoří ženská galerie, o patro výše bývala talmudská škola. Vlastní modlitebna je v přízemí. Vchází se sem z předsálí s křížovou klenbou.Do synagogy se vstupuje po čtyřech schodech dolů do tmavé úzké předsíně s hebrejskými nápisy. V předsíni je obřadní umyvadlo z kamene. Dále se vchází do předsálí s křížovou klenbou. Opět jsou zde hebrejské nápisy, pak už je prostor vlastní modlitebny.

Tu se shromažďovali koncem každého týdne v pátek po vyjití první hvězdy židovští muži s pokrytou hlavou k modlitbám. Na východě, směrem k Jeruzalému, vidíme schránku na Toru. Schránka je ve stylu barokního oltáře. Střed místnosti zaujímá řečniště (almemor), odkud bývá čtena Tora. Místní almemor je vzácná kovotepecká barokní práce. Z almemoru vyhlašoval rabín všechny příkazy a pokyny k soukromému a rodinnému životu. Ženy neměly do synagogy přístup. Jen pasivně přihlížely z ochozu v prvním patře. Synagoga je postavena v renesančním slohu. Nese čestný titul "Šachova" k poctě učeného holešovského rabína Sabbtaje ben Meir ha-Kohena zvaného Šach.

Poslední památkou, o které vám něco povíme, je židovský hřbitov.

Na začátku hřbitova je umístěna obřadní síň. Dnes je tato síň pietním místem umučených židů v koncentračních táborech za 2. světové války, jejichž jména jsou napsána na mramorové desce. Obřadní síň vyhotovil místní stavitel Antonín Fischer, roku 1903. Zajímavá je malba, kterou tvoří rostlinné motivy. Dále se zachovaly tři velké dřevěné desky s texty hebrejských modliteb. Na dvorku před síní je rituální umyvadlo. Areál hřbitova je památkově chráněný jako jedno z nejcennějších míst na Moravě. Před vchodem do hřbitova je osamocený hrob z doby cholery v Holešově. Nejznámější hrobkou je barokní tumba Sabbataje ben Meir ha-Kohena, která má na přední desce dvě žehnající ruce - znak kněží. Vedle jsou další rabínské hroby - tumby. Hřbitov je navštěvován Židy z celého světa, nejvíce z USA.