Holešov.infoMěstský informační portál
při Městském kulturním středisku

Dům č. 53 (nyní Drant - galanterie a papírnictví)

První zápis v purkrechtní knize o tomto domě je z r. 1711, ale v urbáři již v r. 1640. Byl to měšťanský purkrechtní dům. V r. 1817 byl už patrový. Při přestavbě domu byly v základech nalezeny staré náhrobní kameny ze 16. století a jsou v depozitáři holešovského muzea. Dům byl nově opraven ve 20. století.



Dům č.p. 55 (dříve Moravská banka, nyní prodejna s dětským zbožím)

Dnes je to zcela nový dům z 20. století. Na jeho místě stával dům tzv. "Hnátovský", nazýval se tak již v r. 1622. Vlastnil jej purkmistr Jan Hnát. Nebyl u lidu oblíben. Horlivě přisluhoval panstvu a jezuitům, pronásledoval nekatolíky. Při valašském povstání v r. 1622 Valaši jeho dům podpálili. To ho ale neodradilo od dalšího tvrdého pronásledování nekatolíků. Když v r. 1625 nečekaně zemřel, považovali to lidé za trest Boží. Dům byl dlouho pustý. Další záznamy pochází až z r. 1676 a další zápisy změn a střídání majitelů na tomto domě se dějí velmi rychle.


Dům č.p.56(Jan David - Drogerie)

Byl to jeden z domů, o němž se říká, že na něho pršel "krvavý déšť" v r. 1638. Záhada už je dávno vysvětlena. Jemný písek z africké pouště totiž bývá orkánem zvednut do velkých výšek a prouděním vzduchu je nesen až nad Evropu. Tento dům vlastnil měšťan, který vedl "škandalosní život", proto mu dům odňala vrchnost a dala jej jeho nevlastnímu synovi. Ale ani potom nebyl klid. A Šivlo, jak se měšťan jmenoval, byl odsouzen k trestu na svobodě a ztrátě celého domu. Pak se vlastníci střídali, rody měnily, co děd nahospodařil, to vnuk rozházel.


Dům č.p. 57 (dříve Kincl, nyní U Manišů)

Mimo předávání dědického majetku a změny vlastníků a hodnocení domu podle tehdejší rakouské měny, není v zápisech mimořádných zpráv.


Dům č.p. 58 (dříve Záhlinická pivnice, nyní školní jídelna)

Od r. 1676 se tu připomíná rod Šrotů. Dům při požáru r. 1686 vyhořel. Byl znovu postaven v hodnotě 500 zlatých rýnských jako měšťanský šenkovní dům. V r. 1859 po mnoha převodech nabyl dům velké hodnoty.


Dům č.p.59 (dříve Pokorných, nyní Finanční úřad)

Od r.1702 bylo v domě pekařství, od r. 1726 řeznictví a v r. 1782 se stal majitelem Němec Funchsachwantz, barvířský mistr z Engelsbergu. Barvířské řemeslo bylo velmi výnosné. Po čase dům i se zařízením prodal paní Kateřině Porázkové, která za dva roky umírá. Dům byl prodán se všemi právy mlynáři Josefu Gogelovi. Barvířské řemeslo se do domu vrátilo v r. 1827, a tak se zde udrželo až do poloviny 19. století. Dědictvím pak dům získal rod Pokorných.


Dům č.p. 60 (dříve Valentin Polášek, nyní oděvy)

V r. 1640 se na tomto domě uvádí majitel Mikuláš Polášek, který byl r. 1630 zvolen purkmistrem města Holešova. Pak dům vyhořel a zpustl. Další zmínka je z r. 1705, kdy se měnili majitelé i cena domu. V r. 1839 byl prodán za 1400 zlatých. V minulém století jej opět vlastnili Poláškovi.


Dům č.p. 61 (dříve Schneeweisovo, nyní Kamélie - květinářství)

V r. 1625 zde sídlil městský rychtář Jan Pospěch. Za jeho úřadování bylo zastaveno řemeslo holešovským tkalcům, a to těm, kteří odmítli přestoupit na katolickou víru. Jejich dílny byly pozavírány. Mimo dědictví a kupních smluv není v purkrechtních knihách nic mimořádného zapsáno.


Dům č.p. 62 (kino Svět)

V r. 1702 byl nazýván purkrechtním šenkovním domem "U Jelena". V r. 1819 koupil tento šenkovní, vinný a pivní zájezdní hostinec měšťan Antonín Jeřábek a přejmenoval ho "U Tří králů". Byl to průbojný hostinský, který držel svůj hostinec velmi dobře. V plném rozkvětu jej předal v r. 1833 svému synovi Leopoldovi. V r. 1932 nahrazen společenskou budovou Centralu.