Holešov.infoMěstský informační portál
při Městském kulturním středisku

Gotický kostelík se hřbitovem obehnaným zdí stál v Holešově od středověku. Fara u něj se připomíná listinou z r. 1322 ve spojení se jménem faráře Fridlina. Po husitských válkách dochází k závažným změnám i v Holešově, šíří se zde Husovo učení, a tak faru obsazují nejdříve kališničtí kněží (asi do r. 1480, kdy byl kostel znovu vysvěcen) a v 16. století protestantští kněží luterského směru. Později jezuité a po r. 1620 katolická církev.

 

 

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově stojí na náměstí Dr. E. Beneše na místě malého kostelíku asi ze začátku 14. století. Podle P. Pavla Kvasničky byl hlavní oltář původního kostela zkoumán po znovu vysvěcení biskupem Janem Civallem v roce 1615 a byla tam nalezena latinsky psaná listina, v níž se praví: "Léta páně 1480 šestou neděli po Bartoloměji byl obnoven tento kostel se hřbitovem a vysvěcen tento oltář k poctě Všemohoucího Boha pod názvem Zvěstování blahoslavené Panny Marie a jejího Nanebevzetí od ctihodného Otce v Kristu a pana Viléma, z milosti apoštolské stolice biskupa nikopolského, arcijáhna brněnského a světícího bidkupa olomouckého, a byly zde uloženy pozůstatky z roucha svaté Panny Marie, její matky svaté Anny a jiných svatých."

 

Dnešní podoba chrámu je projektem italského architekta Filiberta Lucheseho po roce 1650. Stavba byla patrně zahájena ještě koncem 17. století a pokračovala v následujícím století, především za Jana Zikmunda Rottala. Většinou se uvádí, že právě za něho roku 1708 už byla stavba dokončena, jinde se udává, že se tak stalo až později. Kdo stavbu vedl, není známo. Jde o trojlodní barokní stavbu s jednou věží ve frontě, hlavní loď je vyšší než obě boční. Vnitřní výzdobu převážně provedl sochař a štukatér Jan Jiří Schauberger, jeden z nejlepších moravských sochařů své doby. Kromě hlavního oltáře je tu 10 dalších. Scéna nad hlavním oltářem představuje nanebevzetí P. Marie proti zvyklosti ne v malbě, ale v Schaubergrově štuku. Je rozdělena do tří částí. Mohutný dolní komplex je sestaven z obkladů a andělů, kteří odnášejí Pannu Marii, a tu v druhé části očekává Kristus. Nad touto scénou v okně do zlata svítícím je Duch svatý, nad tím vším žehnající Bůh Otec. Celé barokní seskupení je ukončeno mariánským monogramem. Pohled na oltářní scénu zanechává hluboký dojem a je ještě umocněn sochami světců, umístěnými mezi římskými sloupy. Jejich autorem je Ondřej Zonner z Olomouce a sochy v nadživotní velikosti představují sv. Františka z Pauly, sv. Antonína Paduánského, sv. Cecílii a sv. Kateřinu. U vchodu do sakristie zaujme příchozího kazatelna a proti ní křtitelnice, vzácná Schaubergrova práce, rozvedená od země po pilíři a znázorňující křestní úkon. Nad tím na mohutné zeměkouli křtí Jan Křtitel v řece Jordán Ježíše Krista.

 

V bočních lodích byla při opravě kostela nalezena původní malba, kdežto hlavní loď má výzdobu z roku 1860. Interér doplňují varhany vyrobené v Krnově, barokní lavice a cechovní postavníky u nich. Boční oltáře jsou též dílem Schaubergrovým. Na levém oltáři, vejdeme-li do chrámu, zaujme obraz holešovského faráře sv. Jana Sarkandera (svatořečen r. 1995, blahoslaven r. 1860) od malíře G. Kautznera z r. 1860. V r. 1877 byla část jeho ostatků (dva obratle a úlomek loketní kosti) umístěna v prosklené skřínce na oltáři. U oltáře sv. Josefa je pozoruhodná jedna ze soch, které dal autor svou podobu a opatřil ji u nohou symboly sochařské práce - kladivem a dlátem. Nad oltářem, zasvěceném sv. Floriánu, patronu hasičů, je obraz požáru Holešova od Jana Křtitele Kislingra z r. 1817.

 

 

Na věži kostela bývaly tři velké zvony, dnes tam jsou jen dva. Největší zvon Maria z r. 1650 museli Holešovští v r. 1942 odevzdat na vojenské účely. Dnešní zvony nesou jména sv. Jakub a sv. Václav, sv. Jakuba dal ulít r. 1596 pan Viktorin ze Žerotína a zvon sv. Václav je z roku 1597, opět má renesanční výzdobu a je rovněž z doby vysoce urozeného pana Viktorina ze Žerotína.

 

Holešovský farní kostel s Černou kaplí patří k vzácným památkám nejen města, ale celé Moravy.