Holešov.infoMěstský informační portál
při Městském kulturním středisku

Historie regionu

Již ve 12. století bývala osada lenním statkem olomouckých biskupů, což stvrzuje známá listina biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1134. Vpádem Tatarů byla osada zničena, brzy však byla znovu vybudována a opatřena hradbami. V roce 1272 je již zmiňována jako město. Ve druhé polovině 14. století byl Holešov rozdělen na část alodiální a část manskou. Obě byly v držení pánů Zdeňka a Ješka ze Šternberka, z nichž druhý byl zakladatelem holešovské větve Šternberků. Koncem 16. století se Holešov stal majetekm Karla st. ze Žerotína a po něm Ladislava ml. z Lobkovic. Za třicetileté války bylo město pleněno Valachy a Švédy, ušetřeno nebylo ani vojsky císařskými či morovými ranami. Nejvíce utrpělo v roce 1643, kdy jeho dvě třetiny lehly popelem.

Po roce 1650, kdy přešel do držení Rottalů, dostává Holešov novou podobu. Je postavena monumentální budova zámku a její interiéry vyzdobeny italskými umělci. Rovněž je vybudován chrám Nanebevzetí P. Marie, k níž později přibyla rodová hrobka Rottalů, zvaná Černá kaple a jejíž výzdoba je dílem Bohumíra Fritsche. Holešovský rodák, architekt a sochař Tomáš Šturm, je tvůrcem filiálního kostela sv. Anny, o jehož interiér se zasloužil olomoucký sochař Ondřej Zahner. Při zámku, v němž probíhal čilý divadelní a hudební život, byl zřízen rozsáhlý park francouzského typu.

Rod Rottalů vymřel po meči. Vnučka posledního z Rottalů Barbora se provdala za hraběte Erdödyho a po její smrti přešlo panství na její syny Karla a Františka. Karel odkázal Holešov své dceři Barboře, po jejímž sňatku s Eugenem, hrabětem Vrbnou, zůstává Holešov v držení rodu Vrbnů.

Po roce 1850 je v Holešově zřízeno okresní hejtmanství, okresní soud a městu se dostalo voleného starosty a tří radních. Horlivými vlastenci byl založen Čtenářský spolek, pěvecký spolek Podhoran, hasičsko-sokolská jednota Sokol. Město mělo v té době necelých 5000 obyvatel.

Okresní město se stalo i ekonomickým střediskem. Zprvu to bylo sídlo velkostatku a většího počtu obchodnických a řemeslnických živností, z nichž některé nabývaly tovární charakter. Mezi průmyslovými podniky byl nejvýrazněji zastoupen průmysl dřevařský a nábytkářský, pletárenský a potravinářský. Patřil mezi ně zejména závod bratří Thonetů, vyrábějící ohýbaný nábytek, Kneislova továrna na cukrovinky ve Všetulích, pivovar a sladovna. Později k nim přibyly podniky kovodělného, chemického a kožedělného průmyslu i několik tiskáren, z nichž nejznámější je Klabusayova litografie, jedna z nejstarších v českých zemích.

Počátkem července 1914 byla ve městě zahájena hanácko-valašská výstava, přerušená sarajevským atentátem a počátkem 1. světové války těsně po jejím ukončení počátkem prosince 1918 propukl v Holešově protižidovský pogrom, který si vyžádal dva lidské životy.

V poválečném období Holešov opět ožil stavebním ruchem. Byly postaveny nové budovy okresního soudu a městské spořitelny, několik městských činžovních domů, vybudována nová kanalizace a vodovod. Bohaté národopisné sbírky, shromážděné ředitelem městské spořitelny Rudolfem Janovským, se staly základem pro otevření expozice městského muzea. Holešov se stal sídlem cejchovního úřadu, katastrálního měřičského úřadu, okresního silničního výboru, v letech 1938 - 1939 zde byl umístěn hraničářský prapor č. 10.

V období okupace 1942 - 1945 byl přechodně zrušen holešovský okres, aby byl následně opět obnoven v původních hranicích. S malými změnami tak zůstal až do roku 1960, kdy byl při nové územní reorganizaci přičleněn k okresu kroměřížskému.

K historickým zajímavostem patří i pohled na náboženské poměry. Za husitských válek se holešovští hlásili k podobojí, ve století 16. přešli k luteránství. V tomtéž století byla v Holešově ještě katolická fara, vedle protestantismu však zde byla i silná obec česko-bratrská, podporována pány ze Šternberka a z Žerotína. Za Ladislava z Lobkovic přišli do Holešova jezuité a v roce 1616 byl holešovkým farářem ustanoven Jan Sarkander, později po vpádu polských kozáků - tzv. lisovčíků - obžalovaný z velezrady. Byl zatčen a odvezen do Olomouce, kde na následky tvrdého mučení ve vězení zemřel (17. 3. 1620).

Škola v Holešově se datuje již ve 14. století , v 16. století školy dvě, luterská a bratrská. V letech 1615 - 1616 byl rektorem luterské školy J. Třenovský, autor slavné sbírky duchovních písní Cythara sanctorum. Obě školy byly změněny za protireformace na školu farní. Za Marie Terezie byla zde kromě školy triviální i škola městská. Roku 1863 došlo k otevření dvojjazyčné hlavní školy, přeměněné po vydání školských zákonů v roce 1869 na školu obecnou. Německá měšťanská škola, zřízená v 70. letech, se stala v roce 1885 školou českou a byla roku 1907 rozdělena na měšťanskou školu chlapeckou a dívčí. V roce 1899 byla zřízena zemská vyšší reálka, později v roce 1909 přeměněna na reálné gymnázium. Kromě toho zde byla ještě zemská hospodářská škola, dvě městské a jedna soukromá mateřská škola a dvě odborné školy pro ženská povolání.

Holešovští Židé tvořili odedávna samostatnou náboženskou obec. Největší příliv Židů do Holešova nastal patrně po roce 1454, kdy byli příkazem krále Ladislava Pohrobka vypuzeni z měst královských. Židovské ghetto se rozkládalo severně od městských hradeb. Do města vcházeli Židovskou branou, zbořenou v roce 1906. Řídili se starými židovskými zvyky a řády, měli svého rabína a školu. Po velkém ohni v roce 1560 si na troskách staré synagogy zbudovali novou. Ve válce třicetileté, při vpádu Švédů, lehla židovská obec znovu téměř celá popelem. V roce 1893 si postavili novou synagogu v maursko-orientálním slohu, ta však byla v roce 1941 nacisty vypálena. V letech 1559 - 1563 působil v Holešově rabín Sabbataj ben Meir-ha Kohen, jehož hrobka na židovském hřbitově je jednou z vzácných historických památek, stejně jako renesanční synagoga postavená po požáru původní dřevěné svatyně krátce po roce 1560. Ta se dochovala do dnešních dnů i s vzácnou barokní výzdobou tzv. polského typu. Jedná se o jeden z mála dochovaných objektů svého druhu u nás.

Informace o Historii regionu sestavili: Z. Šujanová a R. Seifert

Zdroj: Vítejte v Holešově, Vítejte na Holešovsku...