Znaky měst řadíme do tzv. městské heraldiky. Znaky měst původně vznikaly živelně, později začali panovníci městské znaky udělovat nebo potvrzovat, případně tzv. polepšovat (rozšiřovat, zkvalitňovat). V Holešově se nám nezachovaly podklady o udělení, potvrzení nebo polepšení městského znaku.
Nejstarším rodem v Holešově byli Šternberkové (asi 1350 do 1574(81), jejichž znakem je osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Holešovské panství dále vlastnili Žerotínové (1589 - 1604), kteří ve znaku užívali černého lva na stříbrném třívší. Následovali Lobkovicové (1604 - 1650). Ti užívali čtvrcený kříž - první a čtvrté pole mělo červené pruhy a ve druhém a třetím poli byla Lobkovická orlice. Významný byl rod Rottalů (1650 - 1762), který ve znaku užíval stříbrný kříž v červeném poli. Dalším významným rodem byli Wrbnové, kteří vlastnili panství až do roku 1948.
V Holešově se používá dvou znaků. Jednak je to městský znak, který můžeme nazvat barokní. Má širší kulatou věž z kvádrů, schodovitý sokl, dvě okna, cimbuří se stínkami, někdy uprostřed s křížkem, kulovitá věž má na špici makovici. Znak je zdoben hlavou andílka s rozevřenými křídly, po obou stranách vyčnívají hlavy gryfů - zdobených nadpřirozených bytostí (v heraldice sestavené z orla a lva). Nejpěknější sochařskou památkou tohoto městského znaku je podstavec sochy sv. Floriána, stojící před včelínem v zámeckém parku.
Druhým městským znakem je doposud platný a schválený znak, který byl navržen akademickým sochařem Al. Vaňkem v roce 1972 u příležitosti oslav 700 let města Holešova. Je na modrém štítě, má okrouhlou zlatou věž z kvádrů, která stojí na rozšířeném soklu v podobě tří schodů, je poměrně úzká a má dvě obdélníková okna vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách s kuželovitou střechou s osmicípou hvězdou na špici. Největším reprezentantem tohoto platného městského znaku je vyobrazení na boční straně kina Svět, které však není přesné: místo modrého podkladu je zde zlatý, věž místo zlaté barvy je modrá a místo 4 stínek na cimbuří je zde stínek 5.

V Holešově nikdy nebylo stanoveno, jak má vypadat jeho znak. Až v roce 1972 bylo o jeho podobě rozhodnuto. Holešovská hvězda byla převzata ze Šternberské hvězdy, nejstaršího a také nejdéle panujícího rodu ve městě Holešov. Podoba věže vychází z nejstarší zachované pečetě z roku 1487, jejíž otisk je uložen ve Státním archívu v Brně - na pečeti je věž úzká, má dvě okna nad sebou, nad římskou špičatou střechu, zakončenou osmicípou šternberskou hvězdou.
Oba druhy znaků našeho města, které se používají, mají svůj historický původ a jsou heraldicky správné.