Knihovna je zařízení Městského kulturního střediska s nejdelší historií svého vývoje.
Říjnový dekret z 20.10. 1960 vydaný rakouským císařem Františkem Josefem I. zaručoval svobodu spolčovací a shromažďovací na území Čech a Moravy. Povzbudil horlivé a obětavé vlastence i v Holešově k založení Čtenářského spolku. Stanovy byly potvrzeny v červnu 1861 a hned 25. srpna spolek zahájil svou činnost ve spolkové místnosti nynějšího kina Svět. Čtenářský spolek se stal střediskem národního života v Holešově – mezi čestnými členy jsou jména pokrokových osobností té doby: F. Palacký, L. Rieger, Matouš Klácel a jiní, a zasahoval nejen do kulturního, ale i společenského života města. Přičiněním spolku byla např. roku 1862 rozšířena trojtřídní škola na čtyřtřídní a v roce 1863 zřízena Občanská záložna. Roku 1894 zakoupila záložna vlastní dům, kde nalezl umístění i Čtenářský spolek (dnes dům č. 38 na nám. Dr. E. Beneše – státem evidovaná památka). Prvním předsedou spolku byl holešovský kaplan Fabián Ovesný. Knihy získával Čtenářský spolek darem od členů, později je kupoval z vlastních prostředků – členských příspěvků. V roce 1906 byla zřízena v místnostech spolku Havlíčkova večerní čítárna, pro kterou byla odebírána řada časopisů.
Od počátku války v roce 1914 byla činnost spolku rakousko-uherskou vládou zastavena. Ale již 17. dubna se konala valná hromada v „Záhlinické pivnici“ a činnost spolku oživena. Knihy byly prozatím uschovány – jak o tom referoval na následné výborové schůzi knihovník Ladislav Jaroš, profesor reálného gymnázia – v budově Sirotčince. Po ukončení války oživuje kulturní činnost ve všech spolcích. Ze zápisů vybraných schůzí se však dovídáme, že Čtenářský spolek v roce 1918 jen živořil. Mnohé další spolky a sdružení měly své vlastní knihovny. V prosinci 1918 obrací se holešovská městská rada na spolky se žádostí, aby věnovaly své knížky nové veřejné knihovně, kterou má v úmyslu město zřídit. K ustavení knihovny napomohl vládní zákon z roku 1919, který hovoří o nutnosti zřídit v každé obci veřejnou knihovnu.
A tak byla i v Holešově 1. září 1921 otevřena Masarykova veřejná knihovna a čítárna, která nebyla již odkázána na dobročinné dary, ale zahrnuta do rozpočtu obce. První příspěvek činil 4000 Kčs, knihy a časopisy bývalého Čtenářského spolku tvořily základní fond knihovny – 2000 svazků.
Tentokrát byla knihovna umístěna v budově reálného gymnázia, první knihovnicí jmenována paní Josková, manželka profesora. Pro zajímavost – první tištěný seznam knih ve fondu knihovny vytiskla Tučkova tiskárna již v roce 1923.
Od roku 1936 se zvýšil počet studentů reálného gymnázia a potřeba dalších místností si vynutila přestěhování knihovny do nové radnice, která získala budovu od Spořitelny města Holešova darem kupní ceny za dům továrníka Beera (dnes bývalá radnice na nám. Dr. E. Beneše č. 24). V této budově změnila knihovna několikrát své místo.
V době 2. světové války byly veřejné knihovny podrobeny několikeré přísné revizi – literatura nepřátelských států byla postupně vylučována , a v roce 1942 byla činnost knihovny úředně zastavena.
K „očistě“ knihoven došlo ještě dvakrát: v padesátých letech a v počátku let sedmdesátých. Z této poslední se knihy do holešovské knihovny hned po listopadu 1989 vrátily.
Během své dlouhé existence – dovídáme se to i z kronik města – měnila knihovna několikrát svůj název na základě administrativních i politických změn. V roce 1950 byla Městská knihovna reorganizována a opětně přemístěna v rámci téže radniční budovy do nových místností. O šest let později (1956) byla tentokrát Okresní lidová knihovna a čítárna (i když s působností čistě místní) přestěhována do prostorných místností v I. poschodí holešovského zámku. V tomto objektu, jen s několika obměnami místností, zůstala knihovna téměř celých čtyřicet let až do roku 1995. Za svoji činnost obdržela v roce 1959 ministerské uznání a titul Vzorná, který se brzy po zrušení holešovského okresu (do 1960) včlenil do názvu knihovny: Vzorná městská lidová knihovna (v r. 1964).
V roce 1959 vychází také v pořadí druhý knihovnický zákon o jednotné soustavě knihovně. Profesionální knihovny se měly postupně stát metodickými centry pro knihovny s dobrovolnými knihovníky v obcích příslušného regionu, Okresní lidová knihovna v Kroměříži ústřední knihovnou sítě veřejných knihoven okrese. Vytvořil se střediskový systém a holešovská knihovna se stala střediskem v roce 1967 pro šest místních lidových knihoven se samostatným pracovníkem pro středisko Josef Bílkem – až do r. 1970. Od 1. ledna toho roku byla knihovna také samostatnou příspěvkovou organizací pod správou Městského národního výboru v Holešově. Během následujících let získala knihovna řadu uznání – a to po zásluze - za všestrannou kulturní, osvětovou i výchovnou práci.
Rok 1982 byl pro knihovnu opět rokem změny: Jako Městská knihovna se začlenila v rámci centralizace knihoven do Okresní knihovny Kroměříž. Patří jí šest poboček v integrovaných obcích a čtrnáct knihoven ve středisku. V dalších letech se tvoří pobočky i na území města. První městská pobočka vznikla ve Všetulích (1984), v první fázi v provizorních podmínkách na chodbě školy, později (1993) měla již samostatnou malou místnost, nyní sídlí v jedné ze tříd bývalé základní školy Všetuly. Sídliště Novosady bylo natolik rozsáhlé, že si zasluhovalo také pobočku. V roce 1987, byla otevřena pobočka v novém kulturním zařízení, které pak měl ve správě Sdružený závodní klub. Nyní od devadesátých let 20. století je zde Středisko volného času DUHA (dříve Městský dům pionýrů a mládeže). V tomto zařízení otevřela knihovna i hudební oddělení s poslechem gramodesek a kazet, které odpovídalo tehdejší technické úrovni. Mělo však, jako první oddělení tohoto druhu v okrese, dobrou odezvu. Pobočka měla životnost přesně deset let. S potřebou většího prostoru pro SVČ DUHA musela ustoupit i pobočka. V redukované podobě – zrušeno hudební oddělení, půjčovna pro děti, je umístěna v Domě s pečovatelskou službou na Novosadech a má bezbariérový přístup. Celkem krátké trvání měla třetí městská pobočka na sídlišti U Letiště. Po roce 1989, v době rozvoje soukromého podnikání, musela těmto snahám ustoupit.
Další organizační změna zastihla knihovnu v roce 1989 – Okresní knihovna Kroměříž se stala od 1. ledna zřizovatelem všech veřejných knihoven v okrese. Toto období však bylo velmi krátké, po dvou letech v roce 1991 došlo na přání města k vyčlenění knihovny Holešov z centrálního systému – k tzv. delimitaci. Od počátku roku 1992 byla začleněna i se svými pobočkami do nově vytvořeného Městského kulturního střediska Holešov (MKS), a to spolu s muzeem, kinem a Sdruženým klubem. Zároveň byly předány do majetků obcí knihovny střediska Holešov.
A tak jako pro ostatní zařízení MKS, byl rok 1995 důležitým mezníkem v historii knihovny. Restituce zámku přinesla knihovně další stěhování do prostoru menšího, avšak atypického prostředí tzv. Kneislova domu (Kneisl – bývalý majitel továrny na cukrovinky) na nám. Dr. E. Beneše č. 17 (od 2. světové války sloužil zdravotnickým účelům). Všechna kulturní zařízení opustila zámek. Pro muzeum zatím umístění nebylo, sbírky byly uskladněny a obě knihovny – muzejní i knihovna Mirko Očadlíka z jeho Památníku při muzeu – přestěhovány do Městské knihovny. Muzejní sbírky našly brzy své místo k uplatnění, tyto dva fondy spravuje i nadále knihovna, mají svou počítačovou databázi a jsou využívány ke studijním a badatelským účelům. Po dvou měsících vytřídění a stěhování knihovních fondů zahájila knihovna provoz 19. prosince 1995 besedou s Jiřím Zapletalem a s příhodným názvem „Jak se žilo na holešovském zámku na počátku století“.
Dům, který vévodí náměstí a je nápadný svojí zelenou fasádou, doznal od původní rekonstrukce v roce 1995 v následujících letech ještě další úpravy a vylepšení interiéru. V současnosti je knihovna prostorově i obsahově členěna na několik oddělení: kancelář vedoucí zahrnuje i zpracování fondů –katalogizaci, oddělení pro děti do 15 let spolu s technickým zpracováním a opravami fondů – obojí ve II. poschodí. Oddělení pro dospělé čtenáře s meziknihovní výpůjční službou, regionální pracoviště a bibliograficko informační služba, poradenství pro středisko je v I. poschodí. Zde je i výjimečně vybavený s dřevěnými obložením stěn i stropem velký sál, který vhodně slouží jako studovna a místnost pro besedy i výstavy. Pro knihy Mirko Očadlíka byla rekonstrukcí půdního prostoru vytvořen nový depositář. Stísněné umístění má prozatím muzejní knihovna a dostatečný prostor by si zasloužily i další speciální knihovny: fond hudebnin bývalého pěveckého spolku Podhoran, vzácné tisky české klasiky z pozůstalosti zdejšího děkana P. Františka Alexe, knihy Františka Táborského.
Do rozsáhlé činnosti bylo a je, kromě činnosti půjčovní, zahrnuto pořádání řady besed pro děti i dospělé, pro všechny typy škol, pro jiné organizace ve městě. Knihovna se prezentuje řadou výstav, podílem na celoměstských akcích. Náplní besed je informatika a knihovnické lekce, regionální historie i současnost, literární osobnosti i díla pro dospělé i besedy cestopisné, někdy i komorní koncerty a tematické přednášky, např. ve spolupráci s Vlastivědným kroužkem, který pracuje pod MKS.
I holešovská knihovna se neustále modernizuje. Vřadila se do veřejné sítě knihoven pracujících na bázi informačních technologií. Začala v roce 1998 nákupem výpočetní techniky, připojením na Internet, zprovozněním automatizovaného systému LIBRARY 2000, v roce 2002 pak přešla na knihovní systém CLAVIUS, vyvinutý firmou LANius s.r.o.. Na podzim 1999 zahájen automatický výpůjční proces v oddělení pro děti, v roce 2002 v oddělení pro dospělé. V počítači je uložen vlastní fond knihovny, muzejní i Očadlíkova knihovna. K 9.5. 2007 počítačová databáze obsahuje 99 267 sv. (knihy, periodika, hudebniny, brožury) a počet se neustále zvyšuje.
Řadu let narůstají celostátní problémy s drogovou závislostí, zejména u mladých lidí a zvýrazňuje se rasová nenávist. Městská knihovna se zapojila do projektů boje proti těmto negativum. Nákupem, shromažďováním a propagací všech druhů patřičných tiskovin se knihovna stala protidrogovým informačním centrem (1996). Zařazením do projektu Multikulturního centra Praha s cílem vytvoření cesty pro poznávání různých kultur a etnických menšin obohacuje svůj fond touto tematikou a pořádá doprovodné akce – besedy, výstavy ap.
V roce 2001 oslavila Městská knihovna spolu s veřejností kulturní akcí již 140. výročí založení Čtenářského spolku a 80. výročí vzniku Masarykovy veřejné knihovny.
V současné době má knihovna dvě městské pobočky, čtyři pobočky v místních částech - Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy, zajišťuje regionální služby pro 17 knihoven v obcích Regionu Holešovsko (Bořenovice, Horní Lapač, Jankovice, Kostelec u Hol., Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice, Žeranovice).
K 31.12.2008 stav knihovního fondu činil 113 988 sv., počet evidovaných čtenářů v roce 2008 byl 1 873, z toho dětí do 15 let 573. Knihovnu navštívilo v loňském roce celkem 30 805 návštěvníků, počet výpůjček činil 129 197, uskutečnilo se celkem 118 vzdělávacích a výchovných akcí pro školy a širokou veřejnost.
K 31.12.2009 stav knihovního fondu činil 115 058 sv., počet evidovaných čtenářů v roce 2009 byl 1 829, z toho dětí do 15 let 472. Knihovnu navštívilo v loňském roce celkem 39 098 návštěvníků, počet výpůjček činil 148 729, uskutečnilo se celkem 146 vzdělávacích a výchovných akcí pro školy a širokou veřejnost.
Grafický návrh: Art4web
Kód: W3MCopyright ©2007 Holesov.info | webmaster: Tomáš Dvorník
Úvod | Tisk stránky | Mapa stránek